Aktuálně

Fotovoltaické systémy rychle rostou ze zanedbatelné úrovně na celkovou světovou kapacitu 305 gigawattů (GW), na konci roku 2016.

V roce 2016 se rychle rostoucí kapacita zvýšila o 76 GW, což je o 50 % více než v předchozím roce 2015, kdy došlo ke zvýšení o 50,6 GW (v roce 2014 došlo ke zvýšení o 40,2 GW).[4] Celkový výkon všech světových FV článků za kalendářní rok 2015 je asi 275 miliard kWh, neboli 275 TWh elektřiny.[5] To představuje asi jedno procento celosvětové poptávky po elektřině (rok 2014).[6] Nejrychleji rostoucím trhem je Čína a Spojené státy americké. Největším světovým výrobcem elektřiny z fotovoltaických panelů je Čína[5] Fotovoltaika je nyní po vodní a větrné energii, třetí nejdůležitější zdroj energie z obnovitelných zdrojů, pokud jde o celosvětově instalovaného výkon (nepočítaje solární zisky a biomasu). [7]

Zpráva Evropské asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA) z roku 2014 předpokládá se, že v roce 2020 bude instalováno až 120 GW panelů a po celém světě se fotovoltaická kapacita během pěti let přibližně zdvojnásobí (nízký scénář na 490 GW) nebo dokonce ztrojnásobil (vysoký scénář 716 GW). EPIA také odhaduje, že fotovoltaika bude uspokojovat 10 až 15 procent poptávky po energii v Evropě v roce 2030.[8]

Scénař EPIA a Greenpeace "Posun paradigmatu solární generace" (dříve zvaný pokrokový scénář) z roku 2010 ukazuje, že do roku 2030 by 1845 GW fotovoltaických systémů mohlo po celém světě generovat přibližně 2 646 TWh elektřiny za rok. V kombinaci s zlepšením účinnosti využívání energie, by to znamenalo uspokojení potřeb po elektřině více než 9 procent světové populace. V roce 2050 by více než 20 procent veškeré elektřiny mohlo pocházet z fotovoltaiky. [9]

Cena fotovoltaiky se díky neustálému vývoji technologií a masivní výrobě neustále snižuje (viz i graf "Vývoj ceny křemíkových solárních panelů").[10] Díky finančním pobídkám, dotacím a výhodným tarifním podmínkám pro energii z fotovoltaiky dochází v mnoha zemích k prudkému nárůstu instalací.